f
Pro dosažení různých barevných odstínů se k těmto surovinám přidávají různá barviva. Např. kobalt pro barvu modrou, chrom pro barvu zelenou. Tyto látky se taví v pánvových pecích při teplotách cca 1300-1400 stupňů Celsia. Z utavené skloviny se na speciálním zařízení táhnou tyče o délce 120cm a průměru 3cm. Tyto tyče jsou základní surovinou pro výrobu skleněných perlí a dalších bižuterních a lustrových komponentů (např. lustrové ověsy, mačkaná 
zvířátka, figurky, ovoce...)Mačkání je proces, při kterém se skleněné tyče při teplotě cca 800-900 stupňů Celsia nataví a z nataveného skla se vylisuje („vymáčkne") skleněný polotovar. Používají se dvě technologie: mačkání na Kopalových mačkadlech a mačkání na Maturových mačkadlech. V případě Kopalových mačkadel se nataví konec tyče (cca 5-7 cm) a z tohoto konce mačkář na speciálním lisu vymáčkne polotovar perle. U
Maturových mačkadel se tyče nataví v „kelímku", který je zahříván plynovým hořákem. Ze dna tohoto kelímku vytéká proužek skla, ze kterého jsou polotovary perlí automatickým mačkacím zařízením vylisovány.Během mačkání vzniká po obvodu namačkané perle lem, kterému říkáme „brok". Většiny tohoto broku se perle zbaví v šitlovacím sudu. To je
několikaboký (5-8 boký) dřevěný sud, do kterého se perle nasypou a otáčením sudu se brok z perlí oddělí. Poté se na vibračním sítě perle a brok roztřídí. Broky se dále používají jako surovina pro tavení tyčí.Nyní se skleněné perle musí zbavit zbytků broku, které se zatím nepodařilo oddělit. To se děje v rumplovacím sudu. Do tohoto sudu se dají perle spolu se sklářským pískem a vodou. Při otáčení sudu dochází k omílání perlí.
Výsledná perle je buď finálním výrobkem nebo může být základem pro další zpracování. Finálnímu výrobku říkáme mačkanice. Povrch perle má v tomto případě podobu hedvábného matu nebo je lesklý. Lesku dosáhneme v leštících sudech, proces leštění je cca 2-3x delší než při přípravě suroviny.
Perle určené pro další zpracování se nazývají surovina pro broušení. Povrch těchto perlí je většinou matný, u větších průměrů pololesklý.
Broušením rozumíme výbrus plošek po obvodu perle. Provádí se na speciálních strojích. Perle navlečené na jehlách
jsou upnuté ve speciálním zařízení - aparátu, pomocí něho jsou přitlačovány k obvodové ploše brusu a tak jsou broušeny jednotlivé plochy. Brousící nástroj je válec z přírodního pískovce nebo syntetických materiálů o průměru 800mm a šířce 540mm.Nabroušené perle je nutné vyleštit. Leštění se provádí v elektrických kontinuelních pecích nebo v komorových pecích. V elektrických kontinuelních pecích se perle
leští na talířích umístěných na pohyblivém nekonečném pásu při teplotách cca 700-750 stupňů Celsia. Doba průchodu talíře pecí je 10-17 minut podle typu perle. V komorových pecích se perle vkládají na talířích do rámu, který se vloží do prostoru pece. Leštění je jednorázové, to znamená, že vnitřní prostor pece s perlemi se ohřeje na teplotu 590-650 stupňů Celsia a po dosažení této teploty se pec vypne a vyvětrá. Při tepelném leštění v elektrických pecích dochází k natavení povrchové vrstvy perle, čímž se její povrch stane lesklým. Po vyleštění se perle omyjí a vysuší.
Dalším krokem výroby je třídění. Zde se vyřadí perle s vadami, které vznikly během výroby. Třídění se provádí ručně. Výsledkem těchto procesů je broušená leštěná perle, tzv. ohňovka.
Perle se dále mohou ještě různě povrchově upravovat - např. vakuovým pokovením, voskováním, barvením, listrováním.Hotové vytříděné perle se prodávají volně nebo slouží jako komponenty pro výrobu bižuterie a růženců. Specifikem této výroby a prodeje je, že perle se nepočítají na kusy, ale na svazky. Jeden svazek je 1200 kusů.
Na rozcestník